Aby bylo možno navrhnout nebo certifikovat dům jako pasivní, je třeba splnit následující podmínky:

Požadavky uznávané v České republice:

• roční potřeba tepla na vytápění: potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok ( EA < 15 kWh/(m².a) pro Pasivní domy; EA je 15-50 kWh/(m².a) pro Nízkoenergetické domy)
• roční potřeba primární energie: primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy stavby za rok ( PEA < 120 kWh/(m².a) )
• neprůvzdušnost budovy: při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celé budovy za 1 hodinu (n₅₀ < 0,6 / hod). U mnohopodlažních budov (panelové domy) se doporučuje až n₅₀ < 0,2 / hod.

Doporučení:

• topný příkon: při nejnižší teplotě v exteriéru (v ČR přibližně -12 °C): Pvytápění, max = 10 W/m².a

NÁVRH

V návrhu domu se samozřejmě uplatňují tradiční stavitelské zkušenosti s výstavbou s důrazem na:

• výhodný poměr a tvar stavby vyjádřený poměrem "ochlazovaný povrchu stavby / obestavěný prostor", neboli "povrch / objem" (výhodný je A/V ~ 0,5-0,8)
• orientace domu na pozemku vůči jihu
• nezastíněná fasáda, případně s využitím listnaté vegetace
• účelná a jednoduchá dispozice: obytné místnosti na jihu, zázemí na severu
• skromnost, úspornost
• využívání místních zdrojů (solární energie, místní les)
• důraz na pasivní opatření namísto strojních zařízení (důsledné stínění a izolace namísto chladicí jednotky)

Jako konstrukční systém se u pasivních rodinných domů uplatňují zpravidla:

• dřevěné konstrukce: jsou znovu obnovenou tradicí, mají vysokou rychlost výstavby, snadnou montáž, výhodnou aplikaci tepelné izolace i mezi dřevěný skelet. Nevýhodu může být zajištění vzduchotěsnosti, tepelné stability, akustické pohody, vlhkosti uvnitř stavby.

·fošinkové: dřevěné masivy řádově o rozměrech např. 120/60, 160/60

·vazníkové: lepené, nebo sbíjené příhradové konstrukce z hranolků o rozměrech např. 70/30

• zděné konstrukce: jsou tradiční stavební materiál, řemeslně jednoduché provádění, nevelká únosnost, dostatečná tepelná akumulace. Nevýhodu je velká tloušťka konstrukcí (oddělení nosné a izolační složky zdiva) s přídavnou tepelnou izolací a její komplikovaná montáž.

·keramické zdivo, pórobetony a pěnobetony: uplatňuje se v síle zdiva do 300 mm, více je zcela nerentabilní, nízká pevnost.

·vápenopískové zdivo, zdivo z betonových tvárnic: vysoká pevnost, ale velká štíhlost konstrukcí, nutné statické posudky, vyztužování ocelí.

VĚTRÁNÍ

Větrání, výměnu vzduchu mezi interiérem a exteriérem, provádíme za účelem obnovy vydýchaného nebo organicky, pachově nebo jinak znečištěného vzduchu za čerstvý. Metody větrání:

• přirozené (okny), kde se s intenzitou počítá dle normy I_e=1 [1/h]. Pro pasivní domy je nevýhodné velkou energetickou ztrátou, neúčelným využitím nadměrného množství směněného vzduchu.
• nucené (mechanicky), obvykle rovnotlakou soustavou vzduchotechniky, tj. množství přiváděného vzduchu je rovno odváděnému. Díky automatizovanému spínání chodu, regulace na počet osob lze větrat pouze v místech a čase potřeby a tím minimalizovat objem vzduchu až na I_e=0,3 [1/h]. V pasivním domě je výhodné spojit úsporné nucené větrání s rekuperací vzduchu a vytápěním (viz kapitola vytápění). V domě bývá umístěna centrální vzduchotechnická jednotka nevelkých rozměrů cca 1 × 1 × 0,4 m z níž vedou hlavní rozvody vzduchu o průměru cca 0,3 m. Návrh rozvodů vzduchotechniky v pasivním domě je zpravidla koncipován v podlaze nebo podhledu stropu takto:

- přívod jsou vedeny do obytných místností do blízkosti oken

- odtah především ze sociálních zařízení, koupelny a kuchyně, spínán především při používání

- cirkulace odtah z chodeb, hal, schodišť opět znovu do přívodu za účelem vyrovnání teplot a kvality vzduchu v domě, případně dohřívání, chlazení vnitřního vzduchu.

VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

Pokud je množství potřebného tepla rovna nebo menší 10 W/m², nepotřebuje dům zvláštní soustavu na vytápění a stačí k regulaci teploty využívat vzduch. Tento limit je stanoven s ohledem na maximální vhodnou teplotu přiváděného vzduchu 50 °C. Ačkoliv způsob vytápění není pro pasivní domy určen je klasický systém otopných těles nevhodný pro obtížnou regulaci a nadměrnou dimenzi. Podlahové topení nebo otopné žebříky se provádí zpravidla v koupelnách.

SOLÁRNÍ ZISKY

Možným zdrojem tepla pro dům je slunce, využitelné:

- pasivně (okna, zimní zahrada) přímým využitím nebo s možností využití odložit akumulací

- aktivně (sluneční absorbéry, ploché nebo vakuové kolektory) ohřátím media (voda, vzduch, jiná kapalina) zpravidla teplo přímo akumulovat do látky s velkou tepelnou kapacitou (zásobník s vodou) k pozdějšímu využití.

ZPĚT